japan bussiness solutions

Období před Velikonocemi je spojováno s půstem a lidové léčitelství doporučuje na jaře očistné kůry organismu. Pro někoho se půst v různé formě stal součástí životního stylu. Dnes už se půstem prý chápe i to, že třeba místo autem jdete pěšky, odepřete si kávu, nedíváte se na TV atd. Důležité je, že lidé se nějaké formě půstu podrobují z vlastní vůle, ať už je jejich motivace duchovní anebo prozaická – tedy snížení nadváhy. Něco jiného ovšem je, když vám redukci vaší váhy nařídí (japonský) zaměstnavatel, potažmo ministerstvo zdravotnictví. U nás by asi lidé vyšli do ulic, nevím.

Oslavy příchodu Nového roku jsou minulostí a Japonci začali opět pracovat. K jejich Novoročním tradicím patří návštěva místního chrámu a oslava v pokojnější atmosféře rodinného kruhu. K tomu samozřejmě hojnost dobrého jídla. Vše se připraví předem a úhledně naaranžuje do lakových krabic (nebo se nakoupí) tak, aby maminky nemusely svátky strávit v kuchyni. Starý název lednového měsíce „師走“(šiwasu – měsíc mnohé práce), všechny ty přípravy myslím dobře vystihuje. Nejvíc se na začátek roku těší asi děti, protože dostávají peníze od prarodičů.

Zemětřesení, tsunami, velká vedra, další tajfuny. Neradostný to obrázek Japonska. Země je stále ve vleku následků březnového zemětřesení a přírodní živly se pořád nechtějí uklidnit. Na scéně je další premiér a s ním přijde pravděpodobně i zvýšení DPH. Někdo musí ty škody nakonec zaplatit.

Od březnového zemětřesení je stále častěji slyšet volání po celkové reformě v zemi. Také si myslím, že to Japonce nakonec nemine. Situace doma i ve světě se mění a je potřeba na probíhající změny reagovat. Každý, kdo Japonce zná, ale ví, že změny „po japonsku“ probíhají velice pomalu a po malých krocích. Radikální obrat je možný snad jedině v případě válečného konfliktu, takže nyní je to ještě na dlouhou dobu.

11. březen, normální den pro většinu lidí. V Japonsku bylo páteční, celkem pěkné slunečné odpoledne. V pár okamžicích bylo vše jinak. Pár vteřin mnoha Japoncům změnilo život.

I v našich médiích nastala záplava zpráv, fotek, videíí, popisující počty mrtvých, zdevastovanou krajinu, tragédii. Konečně se ale objevují i dobré zprávy o těch, kterým se podařilo přežít. Celostní obrázek země to ale není. Jsem vděčná, že velká většina mých japonských přátel a spolupracovníků se mi ozvala, ať si o ně nedělám starosti. Pravda je, že nebyli přímo ze tsunami zasažených oblastí. Mluvili „pouze" o výpadcích elektřiny, problémech v dopravě, a že některého zboží je nedostatek. Normálně ale fungují a chodí do práce. Ulevilo se mi.